česky slovensky english deutsch
 
 

 

 

 

 

 

 

 

 

... nejdéle existující elitní švédský regiment v třicetileté válce

Historický regiment

MODRÝ REGIMENT (Starý modrý regiment - Altblau)
nejdéle existující švédský elitní regiment v třicetileté válce (1624 - 1650)

Jeden z prvních uniformovaných regimentů pěchoty v celé historii švédské armády i na světě. Účastnil se většiny vojenských tažení a bojoval v klíčových bitvách švédské armády od r. 1624 do r. 1650.

Svým hrdinstvím i vysokou disciplínou si Altblau regiment vysloužil uznání a obdiv nejen ve švédské armádě, ale dokonce i u nepřítele, kde příkladem je zmínka císařských po bitvě u Lützenu: „... A bojovali na tom místě, jako by zapomněli, co je to ústup a na tom místě také zemřeli.“

Modrý regiment vznikl v r. 1624 za polsko-švédské války o Livonsko (dnešní oblast Lotyšska a jižního Estonska) z nativních švédských žoldnéřských jednotek. Od r. 1632 je tento regiment zmiňován v bitvě u Lützenu už jako Starý modrý regiment (Altblau regiment), ale oficiálně se tak nazýval údajně až od r. 1634. Když v r.1635 došlo k rozpuštění tří ze čtyř nejstarších švédských „barevných“ regimentů (Zeleného, Červeného a Žlutého - vznikaly mezi léty 1613 až 1627), zůstal jako poslední právě Altblau, který pak existoval až do r. 1650, kdy byl rozpuštěn.
Od roku 1629 se formovaly i nové švédské „barevné“ regimenty (např. Oranžový, Bílý, Hnědý a několik Černých), ty však do r. 1638 zanikly.

Velitelé regimentu a rok převzetí velení:

 
1624 - Hans Georg von Arnim
1625 - Maxmilian Teuffel
1627 - Hans von der Noth
1629 - Hans Kaspar von Klitzing
1630 - Hans Georg aus dem Winckel,
Od r. 1636 byl Altblau regiment pravděpodobně přímo podřízen hlavním velitelům švédské armády.
 
do 1641 - Johann Banér
do 1645 - Lennart Torstensson
do 1650 - Carl Gustaf Wrangel

 

Lennart Torstennson

 

Nejvýznamnější bitvy švédské armády od zapojení Švédska do třicetileté války v r. 1630 - (u naprosté většiny uváděných bitev a tažení je doložena účast Altblau regimentu, a pokud není uvedeno jinak, jedná se o bitvy vítězné pro švédskou stranu

 
6.7. 1630 - (někde se uvádí již 4.7.) - vylodění švédské expediční armády pod velením švédského krále Gustava II. Adolfa na Pomořanském pobřeží Baltu u Peenemünde. Ležení Švédů na Labi
17.9.1631 - bitva u Breitenfeldu
15.4.1632 - bitva na Lechu
16.11.1632 - bitva u Lützenu - padl král Gustav II. Adolf. Altblau regiment měl těžké ztráty (63%), přesto neustoupil v kritických fázích bitvy ze středu bojiště ani proti několikanásobné přesile, včetně útoků těžké jízdy. Bitva byla nakonec pro švédskou armádu vítězná, ale ztráta krále na čas zastavila její postup. Postavení jednotek obou armád těsně před bitvou zachycené na dobové rytině. Výčet jednotek účastnících se bitvy na švédské straně.

 

V boji s císařskými kyrysníky padl v bitvě u Lützenu 16. listopadu 1632 švédský král Gustav II. Adolf

6.9.1634 - bitva u Nördlingenu - jedna z mála prohraných velkých bitev švédské armády (kvůli další válce s Polskem zde nebojovali hlavní švédské síly tzn. zřejmě ani Altblau regiment)
4.10.1636 - bitva u Wittstocku
29.6.1641 - bitva u Wolfenbüttelu
2.11.1642 - druhá bitva u Breitenfeldu (od 27.10. 1642 obléhání a 27.11. 1642 obsazení Lipska)
6.3.1645 - bitva u Jankova - Schématický rozpis rozdělení vojsk
- Postavení vojsk v krajině před bitvou, v průběhu a závěrem bitvy
- Výčet jednotek účastnících se bitvy na švédské straně
3.5. - 23.8.1645 - neúspěšné obléhání Brna (pouze 15.8.1645 se Altblau regiment, jako jediná jednotka, probil až za hradby Brna, ale v poslední chvíli byl nakonec posilami brněnských odražen)
17.5.1648 - bitva u Zusmarshausenu
25.7.-26.7. 1648 - obsazení Prahy na levém břehu Vltavy (Hradčany, Malá strana, Petřín, Strahov, atd …) a následné neúspěšné pokusy o dobytí i pravého břehu. Boje trvaly i po uzavření Vestfálského míru (24.10.1648), který ukončil třicetiletou válku, až do listopadu 1648. Z Prahy Švédové odešli po podepsání mírové smlouvy 7.1.1649, ale z některých posádek na Moravě, zejména z Olomouce, se stáhli až po vyplacení všech reparací císařem v létě r. 1650.

Velice pravděpodobně se Altblau regiment zúčastnil i dobývání a obsazení Olomouce (1642 - 1650), Šternberka a dalších moravských měst a hradů, zejména hradu Sovince. Je také téměř jisté, že v letech 1639-1640, kdy měl gen. Banér základnu v Brandýse nad Labem, se pohyboval i v těchto místech.

Máte zájem o další informace o skutečném Altblau regimentu?

 

© 2009 Altblau regiment, G66 s.r.o.     mapa stránek